Tanzanie
Tanzanie, plným názvem Tanzanská sjednocená republika (ve svahilštině Jamhuri ya Muungano wa Tanzania), je stát ve východní Africe. Na severovýchodě s ní sousedí Keňa, na severu Uganda, na severozápadě Rwanda a Burundi, na západě Demokratická republika Kongo, na jihozápadě Zambie a Malawi a na jihu Mosambik. Na území Tanzanie se nachází nejvyšší hora Afriky Kilimandžáro, největší africké jezero – Viktoriino, stejně jako nejhlubší jezero kontinentu Tanganika.
Země má 61 milionů obyvatel (odhad z roku 2021). Obyvatelstvo se skládá z přibližně 120 etnických, jazykových a náboženských skupin a Tanzanie je tak nejrozmanitější zemí ve východní Africe. Úřední jazyk není určen, v praxi tuto funkci má svahilština, kterou se učí na základních školách. Přibližně 10 procent Tanzanců má svahilštinu jako první jazyk, 90 procent jako druhý. Na univerzitách se vyučuje v angličtině, byť tanzanská vláda hodlá tuto praxi ukončit. Od roku 1996 je hlavním městem Dodoma, kde se nachází sídlo prezidenta, parlament a všechna ministerstva. Bývalé hlavní město Dar es Salaam je největším městem v zemi, hlavním přístavem a předním obchodním centrem. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, existuje ale také početná muslimská a animistická menšina.
Tanzanie vznikla v roce 1964 sloučením dvou původně nezávislých států: Tanganiky, ležící u stejnojmenného jezera, a ostrovního Zanzibaru. Název Tanzanie je odvozen z názvů obou zakladatelských států. Území má však mnohem delší historii, bylo zde nalezeno mnoho důležitých fosilií, podle nichž odborníci rekonstruují nejstarší vývoj lidského druhu a lidských předchůdců. Město Kilwa Kisiwani (dnes na seznamu Světového dědictví) bylo perlou středověké východní Afriky a významným centrem obchodu. V letech 1885–1919 bylo území německou kolonií pod názvem Německá východní Afrika. Poté se dostalo pod kontrolu Británie. Tanganika získala nezávislost na Británii roku 1961, Zanzibar o dva roky později.
