Ptakořitní - online puzzle

Ptakořitní

Ptakořitní (Monotremata) jsou jediným žijícím řádem podtřídy vejcorodých savců. Jsou známí především tím, že kladou vejce, místo aby rodili mláďata jako vačnatci nebo placentálové.

Vědecké jméno ptakořitných Monotremata vychází ze slov mono = jedna, jednotlivá a trema = otvor, což znamená zvířata s jedním otvorem a odkazuje tak na skutečnost, že ptakořitní mají kloaku, do které ústí jak střeva, tak i močovody a vývody pohlavních žláz. Český název „ptakořitní“ není příliš šťastný a výstižný, protože stavba těla, a tím i řitě této skupiny savců, silně upomíná na plazy.

Tato malá skupina zahrnuje ptakopyska a ježury. Ptakopysk má čelisti podobné zobáku kachny, prsty na nohách spojené blánou a ocas jako bobr. Žije v norách blízko řek. Jeho hlavní potravou jsou larvy hmyzu. Ježury mají čelisti tvořící trubicovitý rypec, bodliny a velké drápy uzpůsobené k hrabání. Ježury se vyskytují převážně v různých biomech Austrálie a na ostrově Nová Guinea, zatímco ptakopysk žije v řekách či jezerech východní Austrálie.

Ptakopysk má zploštělý zobák, který je pokryt zrohovatělou ale citlivou kůží, ježury mají válcovitý rypec. Oběma typům čenich slouží jak k vyhledávání potravy, tak k určení místa, kde se nachází.

Tito živočichové jsou tak zařazováni do jediného řádu ptakořitných, ačkoli poslední klasifikace navrhuje jeho rozdělení na dva řády Platypoda (Ptakopyskové) a Tachyglossa (Ježury). Všechny skupiny jsou pak tradičně zařazovány do podtřídy vejcorodých a toto rozšíření slouží k přiřazení několika vymřelých řádů, u kterých zatím nelze zjistit přesné zařazení vůči řádu ptakořitných. Kontroverzní hypotéza nyní přiřazuje savce řádu ptakořitných do jednoho kladu s vymřelými savci, který se označuje jako Australosphenida.