Budovy - Oblak - online puzzle
Online puzzle Oblak
Oblak
Oblak je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (případně jiných látek) v atmosféře Země nebo jiných planet. Mrak též mračno je oblak (1. p. množného čísla a 4. p. oblaky i oblaka, 2. p. oblaků i oblak) tmavého vzhledu, jedná se však o neodborné označení. Oblaky vznikají tehdy, když se vlhkost vzduchu zkondenzuje na kapky nebo ledové krystalky. Výška, ve které se děj odehrává, bývá různá a nazývá se kondenzační hladina. Hranice teploty, za kterou se voda v plynném skupenství mění na kapalinu se nazývá rosný bod. Výška kondenzační hladiny závisí na stabilitě teplotního zvrstvení vzduchu a množství přítomné vlhkosti. Průměrná oblačná kapka nebo ledový krystalek má v průměru přibližně 0,01 mm. Studená oblaka tvořící se ve velkých výškách obsahují pouze ledové krystalky, nižší, teplejší oblaka obsahují pouze vodní kapky. Existují i oblaky obsahující jak pevné, tak i kapalné částice.
Často se objevuje mylný názor, že oblaky jsou složeny z vodní páry. Není to pravda, protože samotná vodní pára je neviditelná bez ohledu na výšku a hustotu. Oblaky tvoří voda v kapalném nebo pevném skupenství.
Oblaky se liší vzhledem, výškou, ve které vznikají, i vlastnostmi. Tyto rozdíly jsou základem mezinárodního systému jejich klasifikace. Tato klasifikace je odvozena od klasifikace, kterou zavedl v roce 1803 Luke Howard. Název mraků se tvoří kombinací čtyř latinských slov: cirrus (řasa nebo kučera), stratus (vrstva nebo sloha), nimbus (déšť) anebo cumulus (kupa). Tato klasifikace obsahuje 10 základních druhů. Jen z některých druhů oblaků padají pevné či kapalné srážky.
Za oblaka se někdy považují i přírodní nebo umělé viditelné útvary z malých částic, například mrak vzniklý po výbuchu sopky, z požáru, kondenzační stopy po přeletu letadla či atomový hřib.