Vlk obecný (Canis lupus) je velká psovitá šelma. Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu Canis lupus familiaris – psa domácího. Původně byl vlk rozšířen po celé severní polokouli, nyní je jeho výskyt omezen – jeho počty radikálně poklesly a na mnoha místech byl vyhuben. Přesto je podle seznamu IUCN veden jako málo dotčený. V Česku byl ve 20. století téměř vyhuben, nicméně ve druhém desetiletí 21. století začaly jeho stavy narůstat.
Vlci dosahují hmotnosti 16 až 80 kg. Žijí ve smečkách tvořených obvykle vedoucím rodičovským (alfa) párem a několika jejich potomky. Živí se různorodou kořistí od hmyzu až po bizony a pižmoně; nejběžnější potravou bývají středně velcí kopytníci. Pro lov velkých býložravců jsou klíčovým druhem temperátní zóny. Jejich nepřáteli jsou kromě člověka také tygři a medvědi.
Vlci mají prominentní postavení v lidské mytologii a kultuře, existuje o nich množství pohádek, knih, filmů a ság. Lidé vlky od dávných dob zabíjeli, neboť je považovali za škůdce a báli se jich.
