Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem adventu. Vrcholí Štědrým večerem, který je jakožto předvečer slavnosti Narození Páně (25. prosince) již považován za součást Vánoc. Se Štědrým dnem a zejména Štědrým večerem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře, rozsvěcování vánočního stromečku a rozbalování dárků nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko.
Štědrý den není církevním svátkem a připadne-li na tento den neděle, je to čtvrtá neděle adventní. Štědrý večer se však již liturgicky počítá k slavnosti následujícího dne (a tedy už k Vánocům) jakožto jeho vigilie a je tak pro něj předepsána zvláštní mše, která doplňuje tři další mše sloužené na samotnou slavnost Narození Páně (v noci, za svítání a ve dne).V Česku a na Slovensku je od roku 1990 Štědrý den dnem pracovního klidu, a to počínaje rokem 1990 na základě porevolučního návrhu tehdejšího poslance Ivana Fišery k zákonu č. 167/1990 Sb., jímž se novelizoval komunistický zákon č. 93/1951 Sb.
